Od prvního vyběhnutí jsem měl necelý měsíc na to, abych natrénoval na 12km trailový závod. Povedlo se? Jak?
První výběh
Vyběhl jsem z domu, mírným klesáním. Po 300 metrech přecházím do chůze a musím nabrat dech. Pak se pomalu rozbíhám, vydržím 700 m. Po kiláku a 8 minutách jsem v kopci a já zase jen jdu.
Zkouším popoběhnout, ale vydržím 50 m. Pak musím zastavit, rozdýchat se a dál stoupat chůzí.
Po 1500 m od startu se stoupání narovnává a já se rozbíhám. Po 300 m znovu chůze, pak uběhnu zase jen 150 a po další chodecké vložce 100. Dávám si minutu a půl pauzu.
Cestou z kopce zvládám uběhnout 600 m, na chvilku do chůze, pak 400 m, zase chůze a posledních 750 m běžím.
Celkem to dalo 4,5 km se 110 m stoupání za 31 minut. Tempo 6:53 na kilák. Takový byl můj první „výběh“, 24. června 2018.
Za 27 dní mě čekal první závod: Běhej lesy Vysočina, 12 km převážně v terénu s 356 m stoupání.
Zvládnu ho?
Jak vypadal můj trénink
V minulém článku jsem psal, proč jsem se do běhání pustil a co jsem musel na začátku udělat. Nazval jsem si to 3 náboje do startu.
Pro připomenutí – 3 náboje do startu (podrobněji v článku):
- Nové boty a oblečení
- Musel jsem si dát jasný cíl
- Vyhlásil jsem své plány veřejně
Na trénink do prvního závodu jsem měl teda 27 dní, během kterých mě čekala i týdenní dovolená na Roháčích.
Snažil jsem se najít běžecký tréninkový plán do startu, který by mi s přípravou pomohl.
Vězte, neexistuje.
Pro někoho, kdo začíná od 0, najdete plány třeba na 5 nebo 10 km za 4, 8 a víc týdnů. V nich máte na začátku spíš chodit a postupně se dostávat k běhu.
Tolik času jsem neměl, takže jsem zvolil taktiku zkusit naběhat co nejvíc a zlepšit si kondici tak, abych první závod aspoň nějak indiánským během doklepal do cíle.
Do přípravy jsem kromě běhu zařadil horské kolo a turistiku.
Hlavně kolo mi v prvním týdnu pomohlo něco dělat. Když jsem věděl, že to dneska na běh není, donutil jsem se aspoň do sedla a řádit na trailech.
Na turistické dovolené na Roháčích jsem aspoň mohl pilovat techniku chůze do kopce 🙂 Ta byla součástí každého mého běhu. Nachodil jsem nějaké kilometry, posílil kolena a nadýchal se vysokohorského vzduchu..
Z běžeckého deníku
Kromě měření všech běhů do aplikace jsem si je zapisoval i do tabulky, kam jsem přidával své pocity a poznámky k trase.
Každý tréninkový den jsem se pak snažil popsat na svém instagramu. Tak jestli vás zajímají tréninky detailněji, mrkněte se (musíte mít na instagramu účet):
- IGTV – pár videí k tréninkům
- IG stories – fotky a statistiky z tréninků
Na začátku jsem se držel hesla:
„Když nemůžeš, přidej.. něco na Instagram“
Posledních 14 dní před závodem mi hodně pomáhala Strava, která mi po každém běhu hlásila nějaký rekord. To je něco pro mého soutěživého ducha 😉
Trénink před závodem v číslech
Když to shrnu, za 27 dní tréninku jsem stihl:
- 10× vyběhnout
- 2× si po běhu zacvičit, pak už jsem nějak neměl sílu
- vyjet 3× do trailů na kolo
- vyrazit na 3 kopcovité túry
- střihnout si jeden závod dračích lodí
Naběhal jsem 70,5 km za 8,5 hodiny. Tady je celé tréninkové období graficky.
První desítku jsem dal jako svůj 7. běh 20. den a prvních 12 km jsem zvládl o 2 dny později na Pálavě.
Na 12 km jsem tedy natrénoval už za 21 dní 😉
Klacky pod nohama
Po prvních dnech jsem si moc nevěřil. Nedokázal jsem uběhnout souvisle ani kilák a bojoval se svým tělem.
Na začátku vám pomůže jen zatnout zuby a makat. Párkrát jsem se do běhu nebo aspoň nějakého pohybu musel donutit, ale časem se to překlopí. Jen si na to musíte počkat a vydržet. Těch super pocitů po běhu bude na začátku málo.
Někdy jsem se bál, abych se nezranil a nemusel závod odpískat. Naštěstí to vše i přes menší bolístky dobře dopadlo.
V rychlosti, co mě trápilo nejvíc:
- na začátku mě bolela žebra – začal jsem používat vdechové svaly, ty normálně takový zápřah nedostávají
- trpěl jsem na kolena a ještě 10 dní před závodem doufal, že vydrží
- na závodě dračích lodí jsem si něco udělal se zády a musel si dát pár dní pauzu
- na správnou techniku jsem mohl zapomenout – v tom tempu, které jsem běhal, to moc dobře nejde, respektive delší úsek nejde
Co si beru z 1. běžeckého měsíce
Nástrahy úplných běžeckých začátků se mi podařilo překonat a jsem rád, že jsem se do toho pustil. Teď mě jen mrzí, že jsem se nedokopal začít už dřív..
Co mi těch 27 dní dalo:
- vyzkoušel jsem si, jaké je (skoro) pravidelné běhání
- ani jednou jsem po běhu nelitoval, že jsem běhat šel – to platí dodnes
- musel jsem se naučit vyrovnat s tím, že při běhání hodně nachodím – než jsem dokázal uběhnout třeba 5 km bez zastavení trvalo rozhodně déle než měsíc a i po půl roce se mi stane, že to nejde
- podařilo se mi motivovat kolegy ve SportObchod.cz – na 2. závodě nás běželo 7
- IGTV není médium, na kterém bych se cítil ve své kůži, pořád líp píšu než mluvím 🙂
Den D: závod Běhej lesy Vysočina
27 dní od prvního vyběhnutí, 21.července 2018 jsem stál na startu 12km závodu Běhej lesy na Vysočině.
Cílem jsem proběhl po 80 minutách a s krásnou dřevěnou medailí na krku lehl na zem..
Tím to ale nekončí, naopak spíš celé začalo. O tom ale zase příště 😉
Pamatujete si na ten svůj první?
Jaký závod byl váš první a jak jste na něj trénovali? Napište mi do komentářů a podělte se o své tréninkové začátky..
Jde vidět, že u každého, jsou ty běžecké začátky stejné. Ale pak se to najednou zlomí a člověk si to začne užívat. Neplatí pro závod, tam člověk trpí pokaždé, důležitý je ten pocit štěstí, který se následně dostaví a ikdyž si člověk říká v průběhu závodu, že už nikdy, protože proč by se měl takto huntovat..tak 10 minut po doběhu už se je přihlášený na další závod 😀
ať se daří!