Sedlfest – cesta z města na festival uprostřed vinic

Víte, co se stane, když se v pátek odpoledne sbalí banda markeťáků a všichni doma nechají počítač a práci? Vůůůůbec nic. Nebo vlastně úplně všechno. Ale začneme pěkně popořádku…

Poznámka na úvod: Tento příspěvek sepsala Iris, doplnila Maru a já už ho jen doladil a dobarvil fotkami 😉

Vyrážíme na Sedlfest

V pátek odpoledne jsme se všichni úspěšně zkoordinovali, poskládali sebe i věci do auta a vyrazili směr Sedlec u Mikulova.

Tedy, celé to začalo mnohem dřív, když jsme se postupně seznámili s Honzou Adámkem, markeťákem, praštěným kamarádem a hlavně spoluorganizátorem malého festivalu Sedlfest. A jako správným kamarádům nám jeho akce nemohla ujít, že?

(Sedlecké) víno, ženy a zpěv

Festival se koná v historickém areálu sirných lázní, který je pro pohodové víkendové akce jako stvořený. Hned vedle je velké fotbalové hřiště a parkoviště, kde jsme rozbalili náš stanový tábor. Vzhledem k tomu, že jsme za zády měli temné bouřkové mraky, podařilo se nám to vskutku bleskurychle!

V areálu nás přivítalo nejen neuvěřitelně levné pivo ze Svijan, ale hlavně Sedlecká vína. Věřte nám, že výběry z hroznů nebo pozdní sběry jsme na fesťáku pili skutečně poprvé.

O půl deváté uvedl moderátor větou „Zbývá pár minut do osmé..“ brněnskou partičku Květy (video), při další kapele Ty Syčáci v čele s básníkem Vášou jsme se už více méně směle pohybovali do rytmu a užívali si příjemný večer.

Hvězdné nebe nade mnou a ďábel ve mně

Já s Peťou (čti Větrovka) jsme navíc fascinovaně zíraly na nebe plné hvězd a hledaly souhvězdí. Luxus, který ve městě prostě neuvidíte. Leda tak na hvězdárně. Když jsme s Andrejkou vyzkoušely všechny prolézačky na dětském hřišti a ostatní vypili snad všechny druhy vína, které byly k dostání, šli jsme na kutě.

Původně jsem měla v plánu ráno zabalit stan a vyrazit zpátky do Brna, Sedlfest mi ale učaroval natolik, že jsem stan nechala stát tam, kde byl, na otočku se vrátila domů, vyzvedla zapomenutou Rosťovu tašku s oblečením a vyrazila zpátky do festivalového víru.

Ostatní se ale mezitím stihli značně ovínit (asi litr vína na osobu během jedné hodiny) při ne(z)řízené degustaci ve sklepě, takže sobota se nesla ve znamení povalování se na dece při poslechu poprockových FruFru nebo kapely Manon Meurt.

A abych nezapomněla, ještě před degustací si ostatní střihli výlet do Klentnice. Místní Café Fara je známá nejen na Moravě, ale i v Praze (poznali jsme to podle toho, že ji znala i Péťa).

Restart se vším všudy jen pár kilometrů od Brna

S Maru jsme se jednoznačně shodly, že je to snad poprvé po dlouhé době, co doopravdy žijeme léto. A HLAVNĚ BEZ PRÁCE. Což je s podivem, vzhledem k tomu, že normálně se musíme okřikovat, abychom spolu neřešili zakázky, společné projekty a plány do budoucna.

Nepotřebovali jsme jezdit na týden k moři nebo letět na All Inclusive dovolenou. Stačilo nám pár dní v tomhle kouzelném prostředí v samotném srdci Pálavských vrchů.

Snídaně v Provence a koupání v Chorvatsku, i to je Mikulov

V neděli ráno nás sluníčko vyhnalo ze stanů poměrně brzo, kolem osmé hodiny. Hromadná touha po míchaných vajíčkách a pořádného žvance k snídani nás donutila zabalit našich pár švestek a vyjet směr Mikulov (10 minut jízdy autem).

Přímo pod mikulovským zámkem jsme našli příjemnou kavárnu Sojka a spol., která nás pohostila luxusní anglickou snídaní a domácí levandulovou limonádou.

Na náměstí jsme se na chvilku rozdělili, já objevovala Tajemné sklepení a ostatní se vydali do mikulovských zámeckých zahrad.

Pak už ale nastal čas na poslední bod programu – koupání v lomu, o kterém nejmenovaný server napsal, že je takové malé Chorvatsko. A my si vážně připadali jako na dovolené u moře.

Sedlfest za námi, sejdeme se příští rok

Neděle se přehoupla do odpoledne a přišel čas vydat se směr Brno. Za půl hodiny mě Adam vysazoval u bytu.

Musím dát za pravdu těm, kteří tvrdí, že není potřeba odjíždět daleko a na dlouho, aby si člověk pořádně odpočinul a užil si i víkend. Po 3 dnech v Sedleci jsem se vrátila odpočinutá, rozesmátá a s výbornou náladou. A to se vyplatí.

Takže, až budete padat únavou a stresem, vyrazte vypnout na Sedlfest (7. – 9. srpna).

My tam budeme určitě!

Text: Irena Šovčíková, doplnění a korektura: Maru Kortanová, fotky a lehké úpravy: já