Rychleby 2011 – Den 2: Travná – Hraničky

Po prvním dni pěší túry v plné polní jsme přešli z Bílé Vody do Travné, kde jsme u hospody rozbalili stany ve stanu. Dnešní den bylo v plánu dojít na Hraničky, a to se povedlo.

Páteční ráno

Ze stanu jsme se vyhrabali už kolem sedmé a začali chystat snídani, která byla jako pro královskou rodinu 🙂 Salám a chleba na grilu, müsli, vločky, paštika a tak..

Počasí příjemné, tak jsme nikam nespěchali a v poklidu po snídani spáchali hygienu a trochu si zablbli. Pohoda.

Na řadu přišlo frisbee a pomalu balit. Vyrážíme směr Hraničky.

Druhý den výšlapu: Travná – Hraničky (pátek 29. 7.)

[10:30] Vyrážíme od restaurace U Oravců v Travné po modré turistické značce.

Stoupáme po cestě Travnou okolo potoka, ta přechází v zarostlou pěšinku. Procházíme přes elektrický ohradník na louku plnou krav a býků. Nasadili jsme tempo, kdyby si náhodou býčci chtěli hájit teritorium.

[10:55] Nad Pramenem (628 m) – Dáváme si malou pauzu na sluníčku.

[11:15] Odcházíme směr Zálesí – příjemná lesní cesta okolo luk či lesem. Našly se i hřiby.

[11:50] Zálesí (690 m) – vylezli jsme na nové asfaltce. Osada nevypadá vůbec opuštěně, naopak se zde přestavuje a přistavuje.

Na Zálesí jsou 3 místa, kde se dá nabrat voda – první kousek od rozcestníku, asi o 60 m výš, kde jsme vodu brali my a pak ještě dál směrem nahoru, kde je studna.

[12:15] Odcházíme ze Zálesí a po modré stoupáme směr Černý Kout.

[12:45] Pramen Pod Koníčkem – další možnost nabrat vodu.

Cesta vede převážně lesem, kde rostou.

[13:00] Koníček (850 m) – jsme opět na státní hranici

Jdeme podél hranice po lesní pěšince, která je brzo obklopena borůvkami

[13:10] Koníček / Kobyla Kopa (851 m) Cedule připomínající setkání demokratické opozice Československa s poslými přáteli z června 1989.

Tady je to borůvkový ráj – jedno z nejhezčích míst našeho pochodu. Nešlo nezastavit a něco málo borůvek nenasbírat, do pusy 🙂

Následuje prudký sestup lesem k Černému Koutu.

[13:30] Černý Kout (755 m) – robustní odpočívadlo využíváme k delší pauze na jídlo.

[15:20] Odchod z Černého Koutu po modré značce směr Buk.

CHYBABuk mělo být jedno z těch hezčích míst na trase, bohužel. Cesta z Černého Kouta přes Buk na Roveň nebyla nijak pěkná – nezajimavé okolí, nuda. Měli jsme raději zvolit trasu po polské zelené značce podél hranice. Třeba příště 🙂

[16:10] Buk (577 m) – starý strom u zpevněné cesty, malý přístřešek. Nic moc okolí

Stoupáme po žluté značce lesem, která se nějak divně klikatí. Pak kousek sestup.

[17:25] Roveň (737 m) – další nezajímavé místo

Po červené se blížíme se k cílové stanici. Sestupujeme lukami a otevírá se nám krásný pohled na Hraničky.

[17:45] Jsme téměř v cíli, tak sundáváme batohy a kocháme se pohledem na louky obklopené lesy na Hraničkách. Vracíme se 100 m zpět nabrat vodu.

[18:30] Hraničky (670 m) – rozcestník turistických a cyklo tras s vrcholovou knihou, do které se zapisujeme.

Vydáváme se kousek dolů k přístřešku, kde jsme chtěli nocovat. Nakonec však hledáme lepší místo a po nějaké době rozhodování se přesouváme směrem k hranici do lesa, kde pro dnešek končíme.

Na Hraničky vede asfaltka z Polska, sem tam někdo přijede autem nebo na motorce.

Rozbalíme tábor a dáváme se do přípravy jídla. S příchodem tmy se ochladilo. Snažíme se sedět venku, ale zima vyhrává, tak se ubíráme ke spánku.

V noci tu byla zima a nezvyklé ticho, které narušoval silný vítr. Venku tma, že nebylo vidět na krok, takže na záchod jedině s čelovkou.

Další den bylo v plánu překonat Špičák a podívat se na Nýznerovské vodopády. Zítřejší cesta nás ale svedla jinam. Kam? Dočtete se v dalším díle seriálu.


Všechny články ze seriálu Rychleby 2011

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*