Jak jsem k sobě hledal markeťáka

…aneb jak najít zaměstnance trochu jinak, lidštěji.

Hledal jsem k sobě pravou ruku a tady je pár tipů pro uchazeče a ty, co nového kolegu nabírají.

Proč a proč zrovna takto?

Do SportObchod.cz jsme se rozhodli najít nového markeťáka. Ve špičce nestíhám a po 4 letech bych se rád zase kousek posunul.

Začalo to inzerátem a skončilo…
Neskočilo, cirkus do města teprve přijel.

K celému procesu hledání nového kolegy jsem přistoupil jinak, než je běžné. Myslím si, že pokud chci do týmu kvalitního člověka, pomůže osobnější přístup k výběru.

Jasně, namítnete, že jsou ve firmách profíci i s klasickým postupem výběrového řízení. Mně ale tato cesta přinesla mnohem víc, než jen nového kolegu.

Sepsal jsem své poznatky, tipy, zkušenosti a třeba to pomůže i vám při hledání parťáka či nového zaměstnance.

1. Inzerát

Na blog SportObchodu jsem napsal inzerát. Vyhnul jsem se klasickému POŽADAVKY – NABÍZÍME a pracovní nabídku polidštil. Až by se mohlo zdát, že hledám partnera do života 🙂

Poptávku jsem nasdílel na sociální sítě. Schválně jsem ho nedal na pracovní servery, abych odfiltroval ty, kteří odpovídají na cokoliv.

Chtěl jsem jen vážné zájemce. To se povedlo.

Co inzerát přinesl

Objevil jsem nový způsob brand-buildingu. Inzerát se velmi dobře sám sdílel a spousta lidí, které teď potkávám, ho viděla. Posílil jsem tedy brand firmy i svůj.

Za první týden od publikování (19. – 25. března) nasbíral 1 519 zobrazení, do dneška hlásí Analytics 2 501 zobrazení.

Počet zobrazení inzerátu

Počet zobrazení inzerátu po týdnech

Doporučení k inzerátu

Dejte si na inzerátu záležet a zvažte, kam ho umístíte. Když dobře zamíříte, ušetříte spoustu času s prvotním předvýběrem.

Že je v každé firmě příjemný, přátelský kolektiv a  dostanete motivující finanční ohodnocení, to všichni víme. Nabídněte raději něco představitelného..

Je jedno, jestli s online marketingem teprve začínáš nebo už v tom lítáš. Můžeš jít podobnou cestičkou, kterou jsem začal před 4 roky vyšlapávat já. Dostal jsem se do oboru, který je pro mě koníčkem.

Skoro z nuly, většinu jsem se naučil tady. A teď můžu učit tebe.

Trochu jsem se bál, aby nabídka nevyzněla jako přehnaný dream-job, ale podle zpětné vazby jsem se vešel tak akorát pod hranu.

Přizpůsobte tón inzerátu cílovce. Poptávka po obchodním řediteli Googlu by měla vypadat jinak než po klaunovi na pohřbu, leštiči klik či dojiči hadů.

Jde o výši pozice i obor.

Nezapomeňte uvést, co po zájemcích chcete a jak vás mají kontaktovat.

2. Výběr zájemců

Napsalo mi 42 lidí, dalších 6 známých se mnou chtělo pracovat.

První šly na řadu základní filtry. Tyhle všechny jsem diskvalifikoval hned:

  • poslal e-mail bez předmětu
  • nepřiložil fotku
  • zapomněl na přílohu

Tím, jak přibývalo zajímavých lidí, mohl jsem si dovolit vyřazovat i podle drobností.

Slovo affiliate v životopise víc jak 2x – ven, účast jen na Digital Summit – ven. Oslovení „pane Jurák“- ven.

Nakonec mi zbylo 11 nejlepších profilů a asi 10 dalších v záloze.

Když odpovídáte na pracovní inzerát

Nezapomeňte na přílohy a pošlete minimálně to, co se v inzerátu žádá.

Oslovujeme 5. pádem: pane Juráku, stejně jako na kamarády neřvete héééj vůl, ale héééj vole.

Přizpůsobte e-mail a životopis pozici, o kterou se ucházíte.

Napište něco o sobě, proč byste to měli dělat právě vy a nejlépe navažte na něco z inzerátu, aby bylo vidět, že jste ho opravdu četli.

Tyto dva výtržky z e-mailů jsou pro mě znakem, že si někdo dává záležet a komunikuje, nepřeposílá jen svůj životopis.

Z mého životopisu to možná bude vypadat, že jsem přelétavá vlaštovka, ale je to jinak.

pozn. V inzerátu jsem psal, že nechci přelétavou vlaštovku.

Chci svou skříňku ve Vaší šatně

pozn. Blog SportObchodu se jmenuje Šatna.

Ve výběru jsem přikládal mnohem větší váhu tomu, co o sobě uchazeči napsali, než životopisu. Přesto ale dokáže zaujmout i životopis.

Jako tento, od Aji Voráčkové. Pro mě nejlíp zpracovaný offline životopis, jaký jsem kdy viděl.

aja-vorackova-zivotopis

Tak si představuju stručný a jasný životopis

A na závěr ještě k životopisům.

Kdo dneska neumí uživatelsky používat Word, Excel a Powerpoint? Nevypisujte to jako nějakou super dovednost, pokud v tom nejste opravdu profíci. Microsoft Office bude stačit.

ms-office

Na Word, Excel a PowerPoint je profík skoro každý..

Dejte si také pozor, zda se nepřeceňujete. Měli jsme jednou na pohovoru (na jinou pozici) expertku na Photoshop, která v něm dokázala pouze otevřít obrázek.

Fotku z koupelny bez trička nebo ze 4 roky staré dovolené si raději nechte pro Facebook. Když vám na práci záleží, určitě zvládnete přiložit reprezentativní fotku.

3. nePohovory

Ne tak úplně pohovory. Vybral jsem si 5 nejlepších a chtěl se s nimi potkat.

Neformálně.

Rozhodl jsem se naplánovat schůzky mimo pracovní dobu, v kavárně a obejít běžnou nervózní atmosféru pohovorů.

Chtěl jsem je blíž poznat, povykládat si jako s kamarády. Budeme přece parťáci a musíme si sednout hlavně lidsky. Navíc se dá takto lépe popsat, koho hledám a ujistit se, že je to pro ně to pravé.

Potkal jsem se se 3 holkami a 2 kluky. Každého z nich bych si dokázal na pozici nového markeťáka představit. Jak jsem měl šťastnou ruku při výběru top pětky, o to těžší bylo další rozhodování.

Cafe atlas

Kavárna (Café Atlas) – ideální místo pro nePohovor

Co schůzky znamenaly pro mě

Nejsem ten typ, co dokáže oslovit cizího na první dobrou. Nevěděl jsem, co od schůzek čekat a na první byl nervózní, že jsem si ani kafe neosladil. Pak se to zlepšovalo.

Ověřil jsem si, že takový způsob nePohovorů je super. Jak se dnes říká, vystoupil jsem z komfortní zóny, vyzkoušel si něco nového a poznal 5 lidí, se kterými se rád uvidím i v nepracovním vztahu.

Navíc, každá schůzka byla jiná a jinde. Někdo se víc vyptával na práci, někdo si víc kamarádsky povídal. Všechny jsem ale vzít nemohl.

Zužujeme.

TIP: Po schůzce si o uchazeči vždy zapište pár věcí, co vás zaujalo či odradilo a co vám při rozhodování pomůže.

4. Druhé kolo a volba krále

Vybral jsem si 3 favority, genderové síly se přelily – 2 kluci a 1 holka. Pozval jsem je k nám do firmy, kde si povykládali se šéfem.

Ten si udělal své bodové hodnocení. Já se rozhodl pocitově ze všech kol.

Shodli jsme se.

Máme nového markeťáka, jmenuje se Tomáš. Dneska nastoupil a já doufám, že třeba za další 4 roky bude vybírat on parťáka k sobě 😉

Perličky ze zákulisí

V inzerátu jsem tykal, 3 zájemci ze 42 se odvážili v 1. e-mailu taky tykat. Já tykal v odpovědích skoro všem, čímž jsem myslel, že nepřímo nabízím tykání. Přesto se párkrát stalo, že i když jsem v e-mailu tykal, odpovědi stále vykaly.

Všem jsem taky po prvním e-mailu odpověděl a všem dal nakonec vědět, že jsem je nevybral. Dělejte to.

Na poslední nePohovor jsem zapomněl peněženku. Zkušenost, kterou vám klasický pohovor nedá.

Napadlo mě, že jsem mohl z trapného momentu udělat záměr a vyzkoušet, jak na situaci kandidáti zareagují. Příště? 🙂

Jak najít parťáka, v kostce

  1. Dejte si na inzerátu záležet a miřte na vhodnou cílovku. Správně napsaná poptávka funguje jako první filtr a lákadlo pro ty nejlepší.
  2. Nastavte si vlastní filtry a podle nich třiďte zájemce.
  3. Buďte osobní a odepisujte s oslovením. Budujete dobré jméno firmy.
  4. Zkuste neformální pohovory, jsou pro obě strany příjemnější.
  5. Google je váš kamarád. Podívejte se, zda zájemce najdete na Googlu či sociálních sítích. Poptejte se na něj, pokud máte společné známé.
  6. Řekněte na rovinu, co hledáte a ověřte si, že se vaše vize shodují.

Já k sobě markeťáka našel.

Až budete hledat do týmu někoho vy, zkuste to podobně. Chcete přece toho nejlepšího, tak si dejte záležet.

Reklama: Pokud byste hledali markeťáka, rád vám někoho z kandidátů doporučím a předám kontakt.

A vy, co práci hledáte, dejte si záležet na komunikaci a své prezentaci. Životopis ze šablony nikoho neoslní. Snažte se zaujmout hned v e-mailu. Funguje to 😉

Jaké máte s výběrem zaměstnanců či zaměstnání zkušenosti vy? Za další tipy a zážitky budu rád v komentářích..

Označeno s: ,
Označeno v Marketing, Novinky
72 komentářů “Jak jsem k sobě hledal markeťáka
  1. Martin napsal:

    neni napsani, ze umim MS Office zavadejici?.. balik MS Office preci obsahuje i „komplikovane“ nastroje typu MS ACCES, ktery vetsinou lidi neovladaji…
    Martin

    • Adam Jurák napsal:

      Tak mohlo by být, ale kdo reálně MS Access používá? Kdyby to někdo potřeboval, v inzerátu si to napíše. Pak bych to samozřejmě uvedl.

      Minimálně by se to dalo napsat aspoň na jeden řádek 🙂

      • Julie napsal:

        Dobrý den pane Juráku,prosím, mohu se zeptat, zda víte, jestli slečna Voráčková požila pro životopis šablonu, nebo si ho tvořila sama a pokud použila, kde by dala najít?
        Moc Vám děkuji předem za ochotu.

        • Adam Jurák napsal:

          Hezký den Julie, co vím, tak si ho dělala sama bez šablony.

        • Aja Voráčková napsal:

          Dobrý den, Julie, životopis jsem tvořila sama v InDesignu. Šablonu jsem nepoužila žádnou, celé rozvržení a grafické prvky jsem si navrhla sama. Samozřejmě jsem se inspirovala tím, co jsem našla na internetu.
          S odstupem času ale musím říct, že se mi zdá můj starý životopis zbytečně přeplácaný a graficky zas tak zdařilý taky není. Navíc po vytištění na černobílé tiskárně jsou některé části málo čitelné.
          Celkově Vám tedy doporučuji zamyslet se především nad obsahem a hezký životopis se ve finále (s určitou dávkou trpělivosti) dá udělat i ve wordu. 🙂

    • Sten napsal:

      Taky si myslím, že je vhodné specifikovat, které programy z MS Office umíte. Ale jen pár jich stojí za to uvádět:

      Word — v čem že jste ten životopis napsali? 🙂 Zbytečné uvádět. Snad jedině pokud budete najati jako grafik, který má vytvářet korporátní šablony, a budete opravdu vědět, jak se takové věci dělají.

      PowerPoint — ten se jako uživatel naučíte za odpoledne a jako grafik, který umí ve Photoshopu, nebudete mít problém v něm dělat ani šablony. Opět zbytečné.

      Excel — ten už je zajímavý, ale pouze pokud umíte alespoň nějaká makra/funkce. Psát hodnoty do čtverečků snad zvládne každý, kdo dokáže napsat e-mail.

      Access — pokud v něm umíte psát „aplikace“, hodí se uvést, ale samozřejmě jen u pozic, kde to využijete.

      • Václav napsal:

        Příteli až budeš v excelu tvořit vzorec, který vezme unikátní kód součástky, najde dle něj v číselníku cenu, tu dle 6 tříd úměrně upraví a podle výsledku porovná zda je to vhodné k použití či nikoli, potom zřejmě pochopíš, že excel nejsou jen makra a vypisování do kolonek. A ten kdo píše do CV excel na pokročilé (nebo 3 z 5 jak bylo v náhledu u slečny) tak toho bych si opravdu rád vyzkoušel zda umí alespoň pár „lehce“ pokročilých vzorců a vztahů 🙂

  2. František Musil napsal:

    Nejsem si jisty sloucenim office… Urcite je vhodne (z meho pohledu) vedet, ze nekdo umi pokrocile Excel, ihned bych takoveho zajemce protahl ukolem z maker, slucovanim dat z externich databazi a vypracovani nejake analyzy s praktickym vysledkem (mam i konkretni priklad, ale vzhledem k me rozdilne specializaci je zbytecne psat detaily).
    Potom bych onoho cloveka bud hned prijal a nebo vyrazil :-), protoze toto si ja predstavuju pod vyrazem Excel – pokrocily (po expertovi bych chtel pochopitelne vic).
    U pokocileho Wordu je vhodne nekoho nechat neco naformatovat a pak pekne pedantsky projel dokument na volne mezery. Urcite bych se rad podival jake styly si pro praci vytvoril a jak na sebe navazuji, neni prilis lidi, co by to umeli spravne.
    Co se tyka praktickych zkusenosti s kandidaty, tak sam pro sebe bych nikdy nedelal vyberove rizeni v klasickem stylu. Vetsinou necham uchazece se vyradit samy postupem casu, aby kazdy dostal sanci, protoze behem tak kratke doby (jako je prijimaci rizeni a pohovor/nepohovor) nelze zjistit, co v cloveku je. Kazdy ma nejaky napad, ja mu pro nej poskytnu prostredky a pak se koukam, jak se poti a jak tomu odpovida vysledek. Nezalezi na tom, jak dlouho to bude trvat, ale zalezi na tom, jestli to dotahne nebo ne. Potom sleduju vysledne prace a dulezita je pro me predevsim snaha a pokrok nez vysledek. Pomerne se mi to osvedcilo, proto z te stovky kandidatu zbyli 2 „zivotni“ partneri :-).

    • Adam Jurák napsal:

      Problém je v tom, že většina si dá Word – pokročilý, když v tom napsal bakalářku.

      Pro mě to jsou v životopise nepodstatné věci, které si dokážu jednoduše ověřit testem/úkolem. Proto bych raději volil stručnost. A pokud jsem fakt profík, můžu to o sobě napsat.

  3. Lukáš Pítra napsal:

    Skvělý přístup Adame, musím se u tebe inspirovat 🙂

    Za sebe, když vybírám lidi pro své klienty (typicky juniory pro SEO) tak mnohem víc, než životopis, mi dá průvodní dopis (nebo ekvivalent zdůvodňující proč a co chce vlastně zájemce u klienta dělat, proč reaguje). Daří se mi dle nich (a dle toho jestli vůbec nějaký přijde) otipovávat na první screening docela dobře.

    V životopisech jsem asi o dost konzervativnější než ty – třeba ten vzorový příklad slečny (nic proti ní :-)) – nezodvěděl jsem se, co se slečně reálně povedlo, žádné ukázky práce – ve mně osobně podobné životopisy vyvolávají dojem „soustředí se více na formu, než obsah“ případně „výrazným stylem skrývá slabiny“. Ale vystajlované jo, no.

    • Adam Jurák napsal:

      Díky, Lukáši.

      Jak jsem psal, taky mi víc řekla komunikace mimo životopis – někdo poslal motivační dopis, někdo to měl v 1. e-mailu.

      Reálné ukázky slečna popsala v e-mailu, takže komplet jsem se dozvěděl vše, co jsem potřeboval. A hlavně, takový životopis dokáže zaujmout, i kdyby skrýval slabiny..

  4. Petr napsal:

    Krásně napsáno. Krásně provedeno – lidsky. Inzerát jsem viděl a velice mě zaujal, škoda, že jsem na současném místě spokojen, jinak bych to hned zkusil taky a kandidátů by bylo 43 🙂
    Navíc jsem nedávno taky dělal něco podobného, čili sháněl parťáka, ale zájemců bylo podstatně méně a rozhodování podstatně snadší. Naštěstí naprosto jasné a ku spokojenosti obou. Druhá strana přišla ve slušném oblečení s očekáváním „hororu“, které měla z předchozích strojených pohovorů a z naší strany byla nastavena laťka na přátelském prostředí a neformalitě, což tedy protistraně velice usnadnilo život a umožnilo se otevřít a mluvit na rovinu, což je snad cílem všech, jen ne profi HR manažerů 🙂

    Těším se na další podobné články Adame. Díky

  5. Ľubomír Suchý napsal:

    Dobrý deň, prečo ste vyradili na začiatky tých, ktorí nepriložili fotku?

  6. Lenka napsal:

    Pohled z druhé strany. Vloni jsem hledala práci přes Jobs.cz a absolvovala více či méně děsivé „oficiální“ pohovory…nakonec jsem ještě byla ráda, že mě nevzali:-)

    A zkoušela jsem naopak kreativní inzerát na hledání práce, nevím, jestli to bude odkaz vidět http://www.facebook.com/photo.php?fbid=10201007289288580&set=pb.1357554828.-2207520000.1399288990.&type=3&theater

    Adame, palec nahoru, doufám, že budete další šéfy inspirovat!

  7. Jiří Hejl napsal:

    Máme velmi podobnou zkušenost, aneb díky netradičnímu inzerátu na Facebooku jsme získali 43 zájemců a z toho dva nové kolegy 🙂

    http://www.fragile.cz/2014/04/dekujeme-facebook-fanouskum-diky-nim-mame-2-nove-cleny-tymu/

  8. Jarek Mikeš napsal:

    Přístup se mi líbí, kavárny a neformální schůzky jsem taky praktikoval. Nevím proč jsem od toho upustil.

    Musím se k tomu vrátit, článek mi dal opět inspiraci 🙂 Díky.

  9. Najprv ma zaujal filter na nepriloženú fotku.

    Plánoval som to napísať v komentári, že všeobecné pravidlo je, že pokiaľ to nie je casting na modelku tak fotka sa bežne nevyžaduje. Potom som si ale pozrel daný inzerát a OK, beriem späť, ale aj tak si myslím že vyžadovať priloženie fotky na podobné pozície môže odradiť, alebo odfiltrovať skvelych uchádzačov …

    • Martin Šimko napsal:

      Ta fotka tam je spíš jako pomůcka. Když se prodíráš desítkami životopisů, tak se potom lépe vybavuje fotka, než jméno. Primárně to tedy neslouží (nemělo by) jako filtr líbí/nelíbí 🙂

  10. Martin napsal:

    Dobrý den Adame,

    pěkný článek, ale měl bych pár faktických poznámek.

    – požadovat foto pro pohovor = zahrávat si s tím že Vás někdo napadne za diskriminaci. O této problematice je toho docela dost napsáno na internetu a v odborných publikacích.
    – pověsit na blog CV jednoho z uchazečů, včetně aktuálního telefonního čísla a emailu uchazeče = stejný průšvih jako výše + neoprávněné zveřejnění osobních údajů uchazeče. Dost pochybuji, že Vám dala paní (slečna) svolení.
    – tykat automaticky v odpovědích = pěkná nezdvořilost, ale budiž doba je asi taková. To že Vám někdo v odpovědi zpět netykal znamená že mu Vaše vykání bylo krajně nepříjemné a on pouze dodržel normy slušného chování.

    Příjemný zbytek dne.

    • Adam Jurák napsal:

      Díky za zpětnou vazbu Martine.

      – foto – díky za upozornění, podívám se na to. Vídám běžně, že to firmy požadují.
      – CV – souhlasila předem, jinak bych ho nevystavil
      – chtěl jsem si to zkusit a příště k tomu přistoupím jinak. Pro mě jedno z největších poučení při hledání.

    • Tomáš napsal:

      Naprostý souhlas.

      Článek ale jinak super.
      Jen možná trochu hnidopišství – v CV by asi neměly být překlepy, chyby a hrubky… („tvorba interaktivní učebnic pro ZŠ“) 🙂 🙂

  11. Martin Nikdo napsal:

    Dobrý den, Adame,

    moc pěkný článek. Gratuluji k nalezení nové posily.
    Po přečtení článku celkem lituji, že jsem se nedostal k nePohovoru :-(. Byl jsem jeden z kandidátů a rozhodně bych se na něj rád podíval.

    Váš nePohovor měl určitě ještě jednu výhodu – musel dost stresovat kandidáty. Přeci jen jsou dnes pohovory značně unifikované => dostali se do neznámé situace…

    Celkem mne zaujal bod s Googlem a hledání profilů. Je značná část lidí, kteří už třeba historicky na webu vystupují pod různými pseudonymy a proto je také potom nenaleznete, což je škoda.

    Ale musím napsat, že máte opravdu pěkný článek :).

    • Adam Jurák napsal:

      Martine, díky.

      Naopak, ptal jsem se a byli rádi, že nemusí absolvovat další strojený pohovor ve firmě..

      A ano, ne každý se dá lehce najít, hlavně když nemá originální jméno. Ale když to jde, proč to neudělat..

  12. Aja Voráčková napsal:

    Výběrové řízení považuji za jedno z nejlepších vůbec. Ani ne kvůli nePohovoru v kavárně, ale spíš kvůli lidskému přístupu celkově. Už z inzerátu je jasné, že Adam nehledal toho nejlepšího experta v oboru, ale člověka, s kterým si sedne – a je jedno, jestli jde o fotku nebo o to, jestli má uchazeč radši kočky nebo psy. (Mimochodem, problematiku fotografií jsem už řešila s více lidmi, a prakticky nikdy není nezaslání fotky jediným důvodem k vyřazení.)

    Pro jakékoliv hnidopichy: životopis je zveřejněn s mým svolením (stále ještě sháním práci ;), jasně, není perfektní a výše zmíněný překlep je smutný nedostatek, ale i tak jsem ráda, že se líbil a že jsem (i) díky němu měla možnost Adama poznat.

    • Petr napsal:

      Můžu se zeptat, jak jsi ten životopis dělala? 🙂 Je krásný. Je na to nějaký nástroj nebo sis ho udělala sama v editorech?

      Díky

    • Julie napsal:

      Dobrý den slečno Voráčková, moc se mi líbí Váš životopis, prosím, vytvářela jste si ho sama nebo jste použila šablonu?
      graficky si s ním sma neporadím, proto bych byla ráda, kdybyste mi pomohla pro přítele s tím, kde bych takový mohla případně na interneru najít?

      Děkuji

  13. Jarda napsal:

    Adame, díky za zajímavý článek, vždy si z podobných článků najdu inspiraci. Co mne zaujalo, že hodně popisujete povrchní postupy (vyloučit bez fotky, …), ale moc se nezmiňujete o tom, na co jste se ptal, podle čeho jste hodnotil uchazeče… Jak jste přišel na to, že je to ten správný? Možná to tam je a já to neumím přečíst…. Díky za doplnění.

    • Adam Jurák napsal:

      Jardo, není to tam.

      Těžko to nějak popsat. S každým byl nePohovor trochu jiný, s někým víc o práci, s někým skoro vůbec.

      Šlo mi o to se trochu poznat, lépe vysvětlit o čem je hledaná pozice a ověřit si, zda je pro něj ta pravá.

      Konkrétní myšlenkový postup při rozhodování asi nedokážu popsat. Bylo to hodně faktorů dohromady.

      A že je to ten správný, se teprve časem pozná 😉

  14. Ladia napsal:

    Pane Jurák, jsem z kraje či rodiny nebo jak jsem k tomu vlastně přišel, kde se říká pane Novák a tvar pane Nováku mě tahá za uši a přijde mi zcela nepřirozený. Ano, je to germanismus a ano, pravidla českého pravopisu patrně asi říkají to samé co Vy, přesto tvar pane Novák považuju za normální a přirozený a proto taky správný a dávám mu přednost. Tož tak.

    • Adam Jurák napsal:

      Pane Novák, děkuji za názor. Taky mi to u některých jmen hezky nezní a spoustu slov a tvarů píšu záměrně tak, jak mi zobák narost 😉

      V tomto případě ale dávám přednost pravidlům pravopisu.

    • Eva napsal:

      Myslím, že oslovení „pane Novák“ je velmi neslušné, až urážející. Tak na sebe mohou povolávat lidé z Troškových filmů.. pane Novák, hejbněte kostrou! Co si to dovolujete pane Novák?! Vy jste se nám zase vožral, pane Novák!
      Takto to sedí 🙂

  15. Martin Roman napsal:

    Už hodně dlouho jsem si nepřečetl tak arogantní přístup k výběru kandidátů, jste přesně ten typ člověka, který si myslí, že si přečetl jednu knížku od HR, pár výběrových řízení od Google a objevil znova Ameriku.

    Vybíral jste zcela řadovou pozici, ale požadavky jste při výběru kandidátů měl jako na šéfa Facebooku.

    „Vyhodi jsem“ lidi za chybné oslovení „pane Jurák“? Na co si hrajete? Ano pravidla pravopisu hovoří jasně, ale pořád lepší, než když Vám někdo napíše čusík Adame.

    Kdybych se přihlásil na takovou pozici a pak si přečetl, jak jste kandidáty vybíral, dost bych se za Vás styděl. A ješťe máte tu „drzost“ se tím chlubit.

    Já být vámi, raději bych spíšE řešil, že vaše webové stránky vypadají jak z osmdesátek, to by mě trápilo skutečně mnohem, ALE MNOHEM více.

    • Lukáš Čech napsal:

      Jakou bosou nohou jste vstal?

    • Adam Jurák napsal:

      Martine, moc děkuju za komentář, takové mě posunují dál 😉

      Vím, že bývám často arogantní, někdy i rád.
      Bohužel jsem nečetl žádnou knihu o HR, výběrové řízení od Google, dokonce snad ani žádný článek k tématu.
      Byl jsem v této roli poprvé, postavil jsem se k němu podle sebe a tak, abych se za něj naopak nemusel stydět.

      Nemůžu souhlasit, že mé požadavky byly přehnané. Chtěl jsem spisovnou češtinu, výborný písemný projev, pečlivost, počítačovou gramotnost a selský rozum. Všechno ostatní se u nás naučí.
      Uchazeče jsem ani neprověřoval testem či úkoly. Přehnané?

      Pár věcí jsem mohl udělat jinak, ale kdo je napoprvé dokonalý?

      Jinak si rád nechám poradit, jak udělat web hodný roku 2014, lépe 2018, aby chvíli vydržel in 😉

      • msx napsal:

        No ja myslím, že už sa to otáča. Dnes sú v móde jednofarebné obdĺžniky bez tieňa zaberajúce polovicu obrazovky ako keby ešte stále niekto používal EGA karty (žeby Microsoft?). Porovnajte si prvé a posledné logo Windows. 😉

  16. Vlada Liska napsal:

    Ad foto a ad oslovení – pohled zaměstnavatele: pokud mi přijde hromada CV a vím, že nemám šanci se se všemi sejít, tak prostě musí nastoupit selekce. Není to o tom, že bych nabubřele prostě vyhodil lidi co neznají 5. pád. Ale jakmile mám před sebou dva stejné kandidáty a jeden z nich tam foto má a nebo prostě dodržuje pravopis tak je asi jasné komu dám přednost. Navíc si myslím, že dodržování pravidel je nutnost. Pokud má člověk jakkoliv komunikovat za firmu – psát zákazníkům, dodavatelům, tak musí umět. Pokud neumí, zákazníci si stěžují, kazí to jméno.
    Stejně tak vyřazuji lidi, co prostě nejsou schopni přizpůsobit CV konkrétnímu místu, nebo používají prefabrikované formuláře a prostě to zkouší.
    Všem kritikům bych vřele doporučil si k sobě někoho shánět nebo se něčeho podobného zúčastnit 🙂

    • Adam Jurák napsal:

      Díky Vlado, je to tak, jak píšete..

      A vše není tak černé nebo bílé, jak se může z článku zdát. Když má být ale co nejstručnější a čtivý, může místy působit jinak, než jsem chtěl..

  17. Tomáš Kučera napsal:

    Adam s uchazečem komunikuje a to je důležité. Mnoho, ba většina, firem není schopných ani poslat automatickou odpověď, že životopis došel.

    Sice jsme se s Adamem nepotkali osobně, ale jsem aspoň mezi těmi třemi, kteří v prvním e-mailu hned tykali 🙂

    • msx napsal:

      Ja mám z tykania skôr nepríjemný pocit. Kdejaký špekulant sa hneď tvári, že sme spolu husy pásli a pritom mu ide len o to, aby predal svoj produkt a viac už klienta vidieť nepotrebuje. Takže, ak začne tykať niekto s normálnymi úmyslami, tak dojem z neho nemusí byť najlepší práve za tých špekulantov. Keď tykať, myslím, že by bolo vhodné priamo navrhnúť a nie nepriamo začať tykať. Okrem toho tykanie v emaile môže dávať dojem, že dotyčný hľadá niekoho mladšieho a tak mu tyká, čiže ten mladší mu zo slušnosti ďalej vyká. Ale to je len môj názor a zrejme s ním mnohí súhlasiť nebudú. Osobne by som ostal pri vykaní a zrejme by som dobrý dojem asi neurobil.

  18. Jerry Klimčík napsal:

    Děkuji za velmi pěkný článek, který mě hned zaujal a získal nové informace o CV. Jen musím částečně souhlasit s „kolegou“ Ladia ohledně oslovení. Za sebe musím říct, že raději oslovuji příjmení v prvním pádě, protože nejednou jsem přemýšlel, jestli se dané příjmení skloňuje správně (a někdy je to opravdu zavádějící) a urazit člověka hned v první větě je to poslední co bych potřeboval 🙂

    • Adam Jurák napsal:

      Jerry, díky za komentář.

      Já tuto situaci řeším při běžné e-mailové komunikaci.

      Pokud si nejsem jistý správným 5. pádem příjmení, nahradím to jménem křestním, které je jednodušší. Pokud mi přijde oslovení jen křestním jménem nevhodné, volím prosté Dobrý den.

      • Tomáš Kučera napsal:

        Dobrý den je jakýsi novodobý patvar, když se neví komu se vlastně píše. V úvodu dopisu nemá být pozdrav, ale oslovení příjemce.

        Pokud mi přijde e-mail nebo dopis od někoho neznámého a začíná Dobrý den, beru ho jako spam a nijak moc se mu nevěnuju. Copak odesílatel neví komu píše? Nebo si snad ze mě dělá dobrý den? 🙂

        Na skle danou

        • Ladia napsal:

          Jeden grammernazi za druhým.

          Osobně mi jde o celkový tón a obsah emailu. Řešit takhle detailně oslovení mi přijde úplně nesmyslné. Dobrý den běžně používám a psát cizím lidem „Pane …“ je strohý „Milý …“ je uhozený nebo přímo nevhodný a „Vážený …“ přímo sprostý. Kamarádům to začnu Ahoj. Zákazníkovi se to ale nehodí. Ohrnovat nos nad zákazníkem, který Vám napíše s oslovením Dobrý den? To asi děláte někde, kde Vám na lidech a na obchodě nezáleží 🙂

          • Tomáš Kučera napsal:

            No, pokud považuješ oslovení Vážený za sprostý (nevím ale proč), pak si samozřejmě dobrý den ze zákazníků dělej dál 😉

            Samozřejmě, pokud mi píše zákazník, tak oslovení až tak neřeším. Sám však píšu většinou formálně nebo na základě toho, jestli se už známe osobně nebo jen po telefonu atp.

            Např. Milý Tomáši taky není špatný, ale to už chce vědět, jak to ten druhý vezme. S tímto bývám opatrnější.

          • Martina napsal:

            Přesně tak, jak píše Ladia. DOBRÝ DEN považuji za slušnost a napsat „Vážený“, zní dost „dvojsmyslně“. Říct mi někdo „vážená dámo/slečno“ mi přijde docela sprosté a urážlivé. Jinak souhlasím, že oslovit jménem je milé, ale „dobrý den“ mi přijde také dost dobré. Proto bych „DOBRÝ DEN“ nediskvalifikovala 😉

      • msx napsal:

        A čo tak pane Adame, keďže sa začalo s tykaním?

    • Zdeněk Krupka napsal:

      Ahoj, já se teda ještě nesetkal s příjmením, které bych nedokázal napsat spárvně 5. pádem. Nechceš uvést nějaký záludný příklad?

      Neskloňuji jména při komunikaci se slovenskými partnery. Tam bych občas nevěděl. Naštěstí se, dle jejich pravopisu, oslovují 1. pádem.

      • Adam Jurák napsal:

        Teď si žádné z hlavy nevybavím.

      • prokop napsal:

        Zdravím.
        Mně by asi dělalo potíže příjmení končící na -ius. Třeba Pistorius, Kramerius… V 5. pádě by to mělo být „pane Pistorie“, ale vzhledem k tomu, že se jedná o vlastní jméno, tak si nejsem zas tak úplně jistý, jestli by to přece jen nemělo být „pane Pistoriusi. Myslím tím, zda nejde o něco na způsob často diskutovaného přechylování ženských příjmení 🙂 Holt se na to musím někdy mrknout…
        Osobně vždy oslovuju 5. pádem, připadá mi to naprosto logické. Oslovení „pane Novák“ mi zní vulgárně, a docela mě rozčiluje. Skoro jako zvěrstva typu by jsem, datumem, kompaktibilní, albumy, 18-cti letá, standartní, ůčet, bizardní, stačí mě to, přez něco, skreslený, jenž byly, přízpěvek, oběmi témamy… Nemluvě o kompaktních rozměrech, bateriích v mobilech, hospitalizacích v nemocnicích, LED diodách, LCD displejích, CD discích, zpomalovacích retardérech, přidávání aditiv, infantilních dětech, nejoptimálnějších výsledcích a nejideálnějších situacích… 🙂
        Mimochodem, líbí se mi Adamovo vysvětlení 🙂 Díky, občas to asi prostřídám se svým: „Hele, Petr, ty máš přece psa – voláš na něj snad ‚Alík‘?“.

        Ale abych se vrátil k předchozím příspěvkům, kdy se některým pisatelům nelíbilo, že Adam vyřadil potenciální uchazeče, již jej oslovili „pane Jurák“: Adam přece v inzerátu jasně hned jako první bod požadavků uvedl spisovnou češtinu, to jste si nevšimli? Dokonce to zdůraznil – „ZÁKLADEM je zvládnutá spisovná čeština“. Což je myslím vzhledem k charakteru té práce zcela pochopitelné. Jistě si nemyslíte, že např. při výběrovém řízení na práci programátora s požadavkem znalosti php by nebyl vyřazen uchazeč, jenž by napsal „[!php inklude…]“ 😉 (předpokládám, že snad tu neznalost češtiny nechcete brát jako diskriminaci uchazeče 🙂 ). Takže se tu prosím, lidi nepozastavujte nad tím, že ty, již napsali do oslovení „pane Jurák“, Adam vyřadil. Takový kandidát jasně prokázal, že češtinu zvládnutou nemá, a diskvalifikoval se tedy sám. Já bych udělal to samé co Adam. Lépe řečeno, odsunul bych je do 2. ligy, do zálohy, mezi náhradníky – pro případ, že by se třeba nenašel nikdo lepší. Nicméně bych si je v takovém případě z češtiny trochu víc proklepl. Kdyby se ukázalo, že šlo jen o to oslovování, tak dejme tomu – vysvětlil bych jim to. Kdyby ale chybovali v češtině i jinak, nekompromisně a definitivně bych je vyřadil.

        S pozdravem a přáním hezkých dnů, prokop

  19. Zdeněk Krupka napsal:

    Ahoj Adame,
    díky za bezva článek. Tvůj přístup se mi líbí a hezky mi sedí na klasické rčení „s poctivostí nejdál dojdeš“.

    I já mám dotaz k z oblasti osobních fotografií. Rozumím tomu, proč si vyřadil uchazeče kteří fotku nezaslali. Jednoduše nesplnili zadání. Rád bych se ale zeptal na ty uchazečel, kteří fotku zaslali. Jak moc tě tyto fotografie ovlivnily při následujícím výběru pěti nejlepších a jaká kritéria jsi při tom zohledňoval? Šlo čistě o pocitové dojmy, anebo jsi je vyhodnocoval oproti konkrétním očekáváním? Díky.

    • Adam Jurák napsal:

      Ahoj Zdeňku.

      Fotka na mě působí jaksi podvědomě, nepřikládám jí velký význam, pokud není nějak extrémní (foto bez trika, skupinová z akce atd.).

      Do pětky jsem vybíral podle hodně ukazatelů – zkušeností, zájmů a jak jsem psal v článku – toho, co o sobě zájemci napsali a jak komunikují – proč chcou u nás dělat a co můžou nabídnout.

      To mi o nich řeklo mnohem víc, než životopis. Proto doporučuju každému, kdo se o místo uchází, aby toto k životopisu přidal. Stačí stručně, ale právě to tě od ostatních odliší – maličkosti, které zaujmou.

      • Zdeněk Krupka napsal:

        Rozumím, díky za odpověď. Já bych ji na tvém místě totiž vyžadoval taky a zacházel s ní nejspíš stejně.

        Nebyl bych si ale až tak jistý svoji racionalitou a tím, zda neupřednostním atraktivní vzhled před dovednostmi, a to při nejmenším podvědomě. Na chvíli jsem tedy přemýšlel že ti napíšu, zda by nebylo lepší požadovat fotky až ex post na základě předvýběru. Ale hned mi došlo že je to nesmysl.

        Ten kdo je aktraktivní to o sobě totiž často ví a přiloží fotku automaticky s předpokladem zisku plusových bodů a vyžadovat ji po ostatních zpětně může působit dost úlisně.

        Fakt, že se tvůj nový markeťák jmenuje Tomáš (a nikoli třeba Radka, Dáša či Lucie) by měl být při nejmenším 96% důkaz, že fotografie hrála pouze doplňkovou roli :-).

        Rád bych se ještě zeptal, zda někdo byl vyloženě kvůli fotografii vyřazen a čím se prohřešil. Bulvárně řečeno: Došlo doopravdy na foto bez trička a šlo žadatelku nežného pohlaví? 🙂

        • Adam Jurák napsal:

          Kvůli fotce jsem nevyřazoval.

          Foto bez trička mi teď nepřišlo, ale už jsem při jiném výběru k nám do firmy takové viděl. A byl to bohužel muž 🙂

  20. eye napsal:

    Souhlasím s názorem, že pán Adam Jurák je arogantní. Ale to bude to mládí. Škoda.

  21. Petr napsal:

    Naprosto nechápu tolik nenávistných odpovědí. Krásně napsaný článek, který vyjadřuje osobní zkušenost, nikoliv rady, tipy a triky pro širokou veřejnost ve stylu „Tímhle se řiďte, jinak neuspějete u pohovoru“ a snese se tady taková hromada nesouhlasu, často naprosto neopodstatněného a ryze vycházejícího z osobního přesvědčení. Vím, že od toho je diskuze – vyjadřování osobních názorů a postojů – ale vše jde říct normálně. Nad náturou a chováním českých občanů mi často jde hlava kolem a tyhle diskuze mě v tom jen utvrzují.
    Jsem rád, že to Adam bere tak s nadhledem.

  22. Martina napsal:

    Já myslela, že je dnes „IN“ jméno neskloňovat a „nepotvořit“, přesně jak je to v cizině. Takže oslovení jako je Pane Novák, Pane Drozd, Paní Kos, atd. sice zní divně a nespisovně, ale myslím si, že se to časem více rozšíří. Ostatně je tento trend dost patrný mezi nejen mladými lidmi.

  23. Tomáš napsal:

    Nejvtipnější je reakce pana Romana. Určitě jej doporuč Pepovi jako odborníka na web a budeš mít hned nového kolegu. Ovšem dal bych si pozor na chování při výběrku, abys nebyl ty nebo Pepa označen za arogána 🙂
    Jinak za mě A1 a to se vším všudy!

  24. Stydím se se podepsat napsal:

    Napadlo mě, že někteří uchazeči se možná skloňování vašeho příjmení vyhýbají, protože to zní jako „čuráku“ a první pád jim jde přes pysky snáze.

  25. exoslav napsal:

    Celkem diskriminace Slováků, řekl bych 😉

  26. msx napsal:

    Nedá mi nespýtať sa, že čo ochrana osobných údajov a zverejnený životopis. Navyše s telefónnym číslom a emailom.

    • prokop napsal:

      Zdravím.
      Že vy jste ty komentáře nečetl? 🙂 Nejste první, kdo se ptá, a je to vysvětleno výše autorem i potvrzeno paní Voráčkovou 😉

      • msx napsal:

        Nehnevajte sa, ale naozaj som nečítal všetkých cca 100 komentárov, nechcel som nad tým sedieť 2 hodiny. Hádam sa to dá ospravedlniť.

  27. Karel Barda napsal:

    Myslite si, ze takto moderni graficky zivotopis oceni i u konzervativnejsich pracovnich mist (konkretne mam na mysli statni spravu, napr. ministerstva) nebo tam muze byt na skodu?

    • Adam Jurák napsal:

      Karle, na to se mi těžko odpovídá, ale předpokládám, že tam dělají taky normální lidé a pokud se mám odlišit či zaujmout, tak proč ne.

      Asi spíš záleží na pozici, o kterou se ucházím.

1 Pings/Trackbacks pro "Jak jsem k sobě hledal markeťáka"
  1. […] a (ne)našel, dal jsem si hodně záležet, ale ani to nestačilo. Nový markeťák nevydržel, nepovedlo se to ani tomu druhému, ale do […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*